Kodiaq Sportline či Enyaq Sportline?
Velké SUV od škodovky se sportovní vizáží nemusí být pouze Kodiaq RS. Zajímavou alternativou může být i výbavový stupeň Sportline, který je o poznání cenově dostupnější a má v nabídce i úsporné pohonné jednotky. A co takhle vyměnit spalovací motor za ten čistě elektrický v novém Enyaqu Sportline?
V době kdy domácí automobilka slavnostně poodkryla své plány pro následující roky, jsem převzal na test elektrický Enyaq v provedení Sportline. Z plánů škodovky je patrná orientace na elektromobily. Do roku 2026 má svým zákazníkům nabídnout až šest čistě elektrických modelů. Sázka na elektromobilitu je tak zpečetěna. Kdo věřil ve vývoj spalovacích motorů a oddálení příchodu elektromobility, musí utřít slzu. Takový je verdikt, emisní norma EURO 7 má být pro „spalováky” jedním z posledních hřebíků do rakve. Během letošního roku se však můžeme těšit na příchod nových generací modelů Superb a Kodiaq, jenž stále nabídnou konvenční pohonné jednotky. Právě Kodiaq Sportline mi před nedávnem dělal společnost.
Během jednoho měsíce jsem tak měl možnost usednout do dvou největších SUV domácí automobilky ve sportovně laděné výbavě Sportline. Kodiaq s dieselem a Enyaq s elektromotorem. Dva odlišné světy, tedy z pohledu pohonného ústrojí. V mnoha ohledech totiž nabízejí svým zákazníkům obdobné benefity. Začněme cenou, mohlo by se zdát, že Kodiaq Sportline bude oproti elektromobilu podstatně levnější variantou. Pravda je taková, že rozdíl mezi těmito dvěma vozy ve výbavách Sportline je 80.000 Kč ve prospěch Kodiaqa. To při pořizovací ceně modelu Kodiaq (1.239.900 Kč) a elektromobilu Enyaq (1.319.900 Kč) není tak markantní rozdíl, jenž by měl hrát zásadní roly v neprospěch čistě elektrického modelu. Tento článek nechci koncipovat jako reklamu na elektromobil. Čistě porovnávám fakta těchto dvou modelů, které mohou stát proti sobě při výběru velkého rodinného vozu. V případě Kodiaqa pod kapotou za zmíněné peníze pracuje benzínová jednotka 2,0 TSI s výkonem 140 kilowatt. Výkon je skrze dvouspojkovou automatickou převodovku DSG přenášen primárně na kola přední nápravy, nicméně disponuje pohonem obou náprav. Tím se nemůže pochlubit Enyaq za zmíněné peníze. Verze iV60 nabízí pohon pouze jedné nápravy. Ani v případě výkonu si nepolepšíte. Enyaq iV60 (58 kWh baterie) vyprodukuje výkon 132 kilowatt, tedy o osm méně nežli Kodiaq. Dokonce i v případě hodnoty točivého momentu má Kodiaq navrch, 320 Nm. oproti 310 Nm. elektromotoru. Když k tomu všemu přidáme vyšší hmotnost elektromobilu a dvojnásobě nižší dojezd nežli v případě spalovacího motoru, zdá se, že vítěz v porovnání technické stránky je jasný.
Když vezmeme zákazníka, jenž má možnost koupě nového vozu v hodnotě okolo 1,25 milionu korun, je pravděpodobné, že dojíždí do práce či bydlí ve městě v blízkosti svého místa výkonu, práce či podnikání. Enyaq iV60 v případě plného nabití ujede až 391 kilometrů. To pro každodenní dojíždění do zaměstnání bohatě postačí. S naprostým klidem můžete vyrazit na nákupy, vyzvednout děti z kroužků a večer zajet do kina či restaurace. Pokud máte možnost přes večer dobíjet z WallBoxu, případně v práci, když vůz několik hodin nepotřebujete, začíná se propast mezi spalovacím motorem a elektrickým podstatně zmenšovat. Samozřejmě rychlost natankování plné nádrže zabere cca 5 minut i s placením, takže proti elektromobilitě zde máme další triumf. Ano, dobíjení přes večer zabere hodně času. Zároveň kolikrát jste potřebovali nutně někam jet ve 3:50? Přes večer většina aut pracujících lidí stejně jako my „odpočívá”, tak proč automobil zrovna tak nedobít energií na další den. Když budete potřebovat v konkrétní den najet více jak 350 kilometrů, můžete využít rychlonabíjecích stanic, jenž se rozrůstají úctyhodným tempem. Na rychlonabíječce se Enyaq iV60 dobije z 10% na 80% za cca 35 minut. To jest šestkrát delší dobu než v případě tankování pohonných hmot. Pokud si však cestu předem naplánujete a oněch 35 minut využijete například k obědu či odpolední kávě, dobíjení vás tak nebude pocitově zdržovat. Pokud tak k elektromobilitě řidič přistupuje více s otevřenou náručí, lze soužití povýšit na stejnou úroveň jako v případě automobilu s konvenčním pohonným ústrojím.
Když následně vezmeme oba vozy, jak Kodiaq tak Enyaq nabízejí v mnohém obdobný přístup. Tedy orientace na rodiny, aktivní životní styl a komfort cestování. V některých ohledech pak elektromobil dokáže nabídnout více. Například v oblasti komfortu jízdy, ať se jedná o příjemné ticho na palubě, absence vibrací při rozjezdech, konče okamžitým topením v zimních měsících. Do budoucna se taktéž můžeme bavit o nižších nákladech na provozní servis vozu. Velká část takto vybavených a drahých vozů se prodává i díky operativnímu leasingu. Kodiaq pak získává podstatné body v oblasti praktičnosti, především pak v oblasti zavazadlového prostoru, kde nabízí 835 litrů. To je o 250 litrů více než v případě Enyaqu. Z pohledu výbavy Sportline se pocitově cítíte v obou vozech velmi komfortně. Zatímco Kodiaq ve vás probudí více emocí směrem k jízdě mimo silnice, Enyaq svým klidem na palubě hýčká řidiče v městském provozu. Oba vozy nabízejí komfortně naladěný podvozek, především pak ve vyšších výbavách, jenž disponují adaptivním podvozkem DCC. I díky výbavovým liniím SportLine udělají na silnici parádu. Velké disky kol a černé doplňky karoserie bohatě postačí k líbivějšímu vzhledu. V interiéru pak oceníte především sportovní sedadla s výbornou oporou těla a příjemný sportovní – multifunkční volant, který skvěle padne do ruky.
Když tak vezmeme v potaz, že oba vozy stojí téměř stejné peníze, věřím, že Enyaq dokáže oslovit řadu zákazníku, především těch ve městě a v dojezdových vzdálenostech. Kodiaq je sázkou na jistotu. Navíc koncem roku světlo světa spatří nová generace, které dozajista posune komfort cestování na vyšší úroveň. Jde čistě o priority každého z nás. Majitel elektromobilu tak už nemusí být pouze ten „zelenej ňouma” co podporuje greendeal. Jednoduše se mu pořízení elektromobilu vyplatí více nežli automobil se spalovákem a rozhodně to nedělá pouze kvůli parkování na modrých zónách a dálniční známce zadarmo. Pro mě osobně je vítězem Kodiaq, jelikož vícekrát v měsíci jezdím delší trasy mimo dosah širší sítě dobíjecích stanic. Oceňuji více dispozic pro jízdu mimo zpevněný povrch a vyšší míru praktičnosti interiéru. Pokud bych však více času trávil v městském provozu, dával bych Enyaqu více šancí.
