Citroën eBerlingo – Tvrdý direct!
Citroën Berlingo patří mezi jedno z mých velice oblíbených MPV. Dlouhá cesta, kterou tato osobní dodávka urazila, je inspirativní a plná zajímavostí. Pro mnoho rodin tvoří právě Berlingo nedílnou součást jejich každodenního provozu. Tvoří jejich vzpomínky na první dovolené u moře, stěhování do nového bytu či uplatnění v podnikatelských snech. Za tím vším můžeme hledat nesmírně sympatické vozidlo, které si na nic nehraje a pro své majitele tvrdě pracuje. Proto na něj mnozí nedají dopustit, a tak je vlastně považován za člena rodiny.
Ostatně s Berlingem mám už mnoho najetých kilometrů a když se podívám na statistiky webu, test na Berlingo je dlouhodobě nejčtenější recenzí. Dnešní recenze bude ale velmi krátká. Tak krátká, jako je dojezd čistě elektrického e-Berlinga. Než začnu psát, měl bych si naplánovat, kdy si dám přestávku a zdali vůbec dnes článek dopíši, protože nevím, zdali mi dřív nedojde energie. Sedím za volantem Berlinga, vše se zdá být v pořádku. Kolem mraky volného místa, odkládací prostory všude kam se podívám, dostatek místa ve druhé řadě sedadel a obrovský zavazadelník. Před sebou mám dokonce líbivý virtuální kokpit s ukazatelem dojezdu. V tom končí veškeré dobrodružné sny. Dojezd 250 kilometrů. Majitelé dieselového Berlinga při takovémto dojezdu vyhledali čerpací stanici a doplnili nádrž tak, aby dojezd atakoval někde 800-900 kilometrů. V případě elektrického Berlinga si musíte své cesty zorganizovat s omezením na přibližně 250 kilometrů. Ano, zastánci elektromobility namítnou, že pro každodenní provoz bohatě postačí. To je sice pravda, ale to asi většinu zákazníků hledající velké a prostorné auto neposadí na zadek. Malé městské auto, stylový hatchback či crossover má na elektrický pohon smysl, tráví většinu času ve městě.
Nebojím se říci, že drtivá většina majitelů Berlinga až tak mnoho času ve městech netráví. Často do města dojíždějí z větší dálky, nebo vůz využívají i pro podnikání, kde musí za klienty cestovat. Při současné infrastruktuře dobíjecích stanic mimo metropoli je pořízení elektrického Berlinga vlastně šílenstvím. Pomalu bych měl zvažovat nahlédnutí do mapy dobíjecích stanic, jelikož stav baterie klesl někde na úroveň 40%, dojez cirka 110 kilometrů. Jediným pozitivem je možnost dobít baterie i na vysokorychlostních dobíjecích stanovištích. Během půl hodiny můžete s klidem dobít na osmdesát procent a vyrazit dále. Jenomže ono dobíjení na rychlonabíječkách také není zrovna levnou záležitostí, takže nejlépe doma přes večer. Pomalu ale jistě přes večer dobíjíte, nedej bože, aby jste kolem půlnoci přijali telefonát od kamarádů, kteří chtějí vyzvednout v nedalekém baru. Ráno byste totiž nemuseli mít baterie dobité na sto procent a vaše plány na rodinný výlet by skončili v zásuvce.
Nechci nikterak shazovat elektromobilitu, byť v předešlém odstavci elektrifikované Berlingo nešetřím. Je potřeba elektromobilitu prezentovat na zcela odlišných modelech. Berlingo prostě má mít spalovací motor, čistě na elektřinu přeci může být C3, která se do města hodí i svými rozměry. Důkazem toho, že Berlingo s elektrickým motorem nebude trhák, jest statistika prodejů. Od začátku roku se prodalo celkem 363 kusů. se spalovacím motorem konkrétně na diesel je evidováno 246 registrací. Benzínové verze připisují dalších 110 registrací a světe div se elektrické Berlingo čítá sedm registrací. Realita je taková, že verze se spalovacími motory se pouze doprodávají a v průběhu příštího roku tak bude k dispozici pouze čistě elektrická verze. Inu, jsem zvědav na statistiku prodejů koncem příštího roku. Tak trochu se bojím o budoucnost tohoto skvělého jména s francouzským původem.
