Test Renault Clio 1,2 TCe Limited edition |

Čtvrtá generace ikonického Renaultu Clio svá léta nezapře, na povrch již vyplouvají první spekulace o příchodu páté, revoluční generace. Současné provedení má však stále co nabídnout. Aktuálním tématem je výbavový stupeň Limited, který se snaží nalákat na atraktivní výbavu za rozumný peníz. Na následujících řádcích si postupně představíme design, interiér, zavazadelník a jízdní vlastnosti.

Design
Clio ve třídě malých vozů svým designem nikterak nevystupuje z řady, konkurence se v posledních letech nechala inspirovat, a tak současné konkurenční modely už také umí zaujmout svým vzhledem. Čtvrtá generace se prezentuje rozměrnými světlomety, které v našem případě disponují systémem LED Pure Vison. Jelikož systém znám i z ostatních modelů, rozhodně doporučuji. Výsledný příplatek 15.000 Kč je adekvátní. Přední nárazník osloví efektním tvarováním v oblasti mlhových světlometů, jinak se Clio prezentuje detaily, jenž vedou ke sjednocení s ostatními modely francouzské značky. Z profilu je patrný kompaktní rozměr Clia, který měří na délku přesně 4062 milimetrů. Rozvor pak dosahuje hodnoty 2589 milimetrů. Oku neuniknou pohledné šestnácti palcové disky kol z lehké slitiny či přesahující střecha vytvářející malý spoiler. Na bocích si taktéž můžeme všimnout malých plaketek odkazující právě na aktuální limitovanou výbavu. Na zádi se mi líbí designově povedené svítilny s efektním zatmavením ale i černě lakovaný difuzor zadního nárazníku.

Interiér
V posledních letech se Renault hodně zaměřil na kvalitnější a líbivější interiéry svých modelů. Po testech Mégana, Koleose či Talismana jsem vždy musel poukázat na zdařilou snahu automobilky pokročit směrem k originálnímu a lépe zpracovanému interiéru. Situace u Clia odpovídá především limitujícím rozměrům, na palubě tak nečekejte středový panel z výše zmiňovaných vozů. Druhý nejmenší model z aktuální nabídky však umí s prostorem překvapivě dobře hospodařit. Především v přední části vozu je nebývale vzdušno, prostoru je zde i pro vzrostlejší jedince než jsem já se svými 180 centimetry. Pokud znáte Captura, který vyrostl právě na základech Clia, v interiéru vás nic nepřekvapí. Pochvalu zasluhuje středový panel, který nabízí své místo nejdůležitějším ovladačům. Nalezneme zde tak ovládání automatické klimatizace, jenž pořídíte za 12.000 Kč včetně balíčku Pack klimatizace plus (automatická klimatizace, dešťový a světelný senzor, vnější zpětná zrcátka elektricky nastavitelná, vyhřívaná a sklopná) či multimediální navigační systém Media Nav Evolution (navigační systém, Bluetooth® hands-free s funkcí audiostreamingu, podporuje přehrávání MP3 formátu, možnost přehrávání hudby z externích zdrojů, vstup USB, Jack a iPod, ovládání rádia pod volantem, 6 reproduktorů, výkon 4 x 20 W, základní mapové pokrytí). Do ruky skvěle padne i kůží obšitý multifunkční volant, na druhou stranu jsem se moc neztotožňoval s grafikou budíků a celkově s kapličkou přístrojů. Digitální ukazatel rychlosti vyvedený v grafice odkazující na tvar diamantu je ještě v pořádku, nicméně čitelnost ostatních ukazatelů při projíždění palubního počítače je tristní. Moc mě potěšil dobrý výhled z vozidla i díky umístění zpětných zrcátek na bok karoserie. Výhled šikmo vzad je limitující, nicméně na palubě nechybí alespoň parkovací senzory. Škoda jen absence parkovací kamery, která při parkování ve městech dokáže často snížit počty odřených nárazníků. Pokud se zaměříme na multimediální systém, který v segmentu malých vozů hraje velkou roli, hodnocení je vesměs kladné. Nastavení navigace je bleskurychlé, stejně tak odezva na jednotlivé povely. V případě častého používání bych ocenil větší obrazovku. V některých případech jsou ovladače dotykové obrazovky titěrné, a tak je třeba občas více soustředění. Sedadla nabízejí překvapivě komfortní posez, chybí však elektrické nastavení, které přeci jen přesněji najde ideální posez za volantem. Ve druhé řadě jsou výplně sedadel o trochu měkčí, to ale není hlavní problém. Pokud nechám nastavené sedadlo řidiče sám na sebe, není problém se nasoukat i do druhé řady. Nicméně prostoru je zde poskromnu, před koleny mi nezbývá téměř žádný prostor. Situace s prostorem nad hlavou i přes mé první pochybnosti nebyla tak špatná. Ani prostor pro ramena není limitující. Počítal bych však reálné využití maximálně pro čtyři dospělé. V pěti dospělých se doopravdy budete cítit jako sardinky v konzervě.

Zavazadelník
Objem zavazadlového prostoru nikterak nenadchne, hodnoto 300 litrů však postačí pro většinu aktivit spojených s městským stylem života. Nakládací hrana rozhodně není nízko, vzhledem k objemu se však neočekává, že do zavazadelníku budete chtít každý týden skládat pytle brambor. V případě potřeby převozu rozměrnějšího nákladů není problém jednoduchou aplikací sklopit sedadla druhé řady. Oproti Capturu mě schází možnost posunu sedadel druhé řady, a tak alespoň částečně zvyšovat objem v případě rozměrnějšího nákladu.

Jízda
Aktuální nabídka motorizací čítá čtveřici vyvolených. Základní jednotkou je benzínová dvanáctistovka s výkonem 75 koňských sil. Alternativou je tříválcová jednotka 0,9 TCe s turbodmychadlem a maximálním výkonem 90 koňských sil. Přesně tato jednotka nám dělala společnost při týdenním testování. Pokud byste měli zájem o naftové agregáty, připravena je patnáctistovka dCi ve dvou výkonových variantách (75 a 90 koňských sil). Testovaná jednotka s méně jak litrovým zdvihovým objemem překvapí svojí živostí. Devadesát koní pod kapotou dává dostatečný elán i Cliu vážícímu přesně 1.165 kilogramů. Byť čísla ukazují zrychlení z nuly na sto v hodnotě přes 12 vteřin (12,1), pocitově je Clio rozhodně svižnější (maximální rychlost 178 kilometrů v hodině). Jednotka pracuje ve spojení s pěti stupňovou manuální převodovkou. Ta potěší příjemně krátkými drahami. Umím si však představit o kapánek přesnější řazení. Podvozek se statečně pere i s horšími podmínkami, nejraději však tráví svůj čas na kvalitních komunikacích. Při přejetí větších nerovností se do interiéru přenáší především zvuková dohra. V některých případech i ráz do volantu. To je však asi největší spojení řidiče s vozovkou, řízení rozhodně nesměřuje ke kdovíjaké odezvě od kol. Hlavní pole působnosti je v oblasti komfortu a jednoduchostí ovládání. V tomto směru není co vytýkat, a tak nejedna drahá polovička bude Clio přímo zbožňovat. Jednou z hlavních výhod je i průměrná spotřeba, která dle výrobce nemá přesáhnout hodnotu 5,2 litru. V reálném provozu a během týdenního testování s návštěvou dálnice, města a okresních silnic jsme se dostali na konečnou hodnotu 5,9 litru benzínu na sto kilometrů.

Verdikt
Po týdenním testování jsem si Clio zařadil mezi kandidáty na ideální vozidlo pro mladou rodinu žijící převážně ve městě. I s dvěma autosedačkami na zadních sedadlech je Clio stále komfortním společníkem. Jako největší slabinu tohoto vozu vidím v občasné průměrné kvalitě zpracování, ocenil bych o trochu více prostoru na zadních sedadlech a větší obrazovku multimediálního systému. Na druhou stranu chválím za líbivý design, prostor pro řidiče a spolujezdce a spolehlivý navigační systém. Momentálně můžete testované Clio s benzínovou jednotkou 0,9 TCe pořídit již od 306.900 korun. V případě dovybavení částí příplatkových položek není problém pořídit slušně vybavené Clio za 350.000 korun.