Test Peugeot Rifter Long GT Line - praktičnost na druhou |

Peugeot Rifter se na českém trhu postupně zabydluje. Jeho přítomnost by byla dozajista větší, pokud by tentýž model nefiguroval i v nabídce Citroenu a Opelu. Všichni však patří do jedné stáje, a tak osobní dodávku, která do této kategorie přinesla takříkajíc potřebný čerstvý vánek, potkáte opravdu v hojném počtu. Velmi zajímavou variantou je přítomnost prodloužené verze, ta v případě značky Peugeot nese prosté označení „LONG”. Nabídka je to však více než výhodná, na následujících řádcích si postupně představíme design, interiér a jeho praktickou stránku, a poté vyrazíme na české silnice prověřit spojení naftové patnáctistovky s osmistupňovou automatickou převodovkou.

Design: ani Citroen ani Opel, Peugeot Rifter vypadá nejatraktivněji
Z trojice osobních dodávek se mi osobně design Riftera zamlouvá nejvíce. Přísný pohled halogenových světlometů s integrovaným LED denním svícením působí opravdu atraktivně. Velkou parádu, v případě testovaného vozu, dělá i oranžovohnědá metalická barva CUPRITE ( + 14.000 Kč) či disky kol z lehké slitiny o velikosti sedmnácti palců, AORAKI, šedé s výbrusem, které jsou pro výbavu GT Line standardem. Mohutná příď evokuje dojem schopného a robustního vozu. Ostatně Peugeot se netají skutečností, že design Riftera se má nést na vlně SUV mánie. Příď vozu je vlastně jediným místem, kde se designéři mohli alespoň částečně realizovat. Boční partie vozu jsou totiž naprosto podřízeny praktickému zaměření vozu. Stejná situace panuje na zádi, kde se v případě Peugeotu setkáme pouze s odlišností v grafice koncových světlometů, v podobě „tří drápů”. Výbava GT Line dělá z Riftera pohledného rodinného dříče. Součástí výbavy je zadní nárazník, lemování podběhů kol a boční ochranné lišty v černé barvě, spodní část předního a zadního nárazníku v šedé barvě, či kryty vnějších zpětných zrcátek a mřížka sání s okrasnou lištou v lesklé černé barvě. Nechybí ani monogram GT Line na předním nárazníku.

Interiér: Na chalupu, dovolenou i rodinnou oslavu.
O praktičnosti interiéru nelze v případě modelu Rifter pochybovat. A už vůbec ne, pokud se bavíme o verzi „LONG”. Ta oproti klasickému provedení přidává k dobru 19 centimetrů na rozvoru a 16 centimetrů na zadním převisu karoserie. Celkem 35 centimetrů stojí za obrovským vnitřním prostorem a možností přepravy až sedmi pasažérů. Pojďme ale hezky postupně od řidičovy zóny. Zde se opět setkávám s již známým řešením i-Cockpit, které Peugeot aktuálně nabízí ve všech svých modelech. Kombinace vyvýšeného sdruženého přístroje a kompaktního volantu působí opravdu originálně. Co se týče funkčnosti, nemám výhrad. Každopádně, v modelu 508 působí i-Cockpit podstatně lépe i vzhledem k pozici řidiče za volantem a sedadlům. V Rifteru se totiž sedí hodně vysoko a vzpřímeně. Sedadla jsou z mého pohledu adekvátní pro danou kategorii, nabízejí dostatečně dlouhý sedák i boční vedení. Nastavení sedadla je pouze manuální, nechybí však možnost vyhřívání – tedy v případě, že si připlatíte 7.000 Kč. Na středovém panelu se vyjímá osmipalcový dotykový infotainment, jenž nabízí i navigační systém. V tomto

případě se jedná o vyšší variantu, a tak i ve výbavě GT Line se připlácí. Příplatek 13.000 Kč je však, vzhledem k funkčnosti a celkově příjemnému uživatelskému rozhraní, adekvátní. Už i v přední části vozu nalezneme velké množství odkládacích prostor. Ten největší hledejte nad hlavou, potěší otevíratelná přihrádka mezi předními sedadly či rozměrné kapsy ve výplních dveří. Naopak chválit nebudu titěrné loketní opěrky, které opravdu nenabízí dostatečnou oporu předloktí. Do druhé řady sedadel máme přístup z obou stran, a to již od základní výbavy. I díky vyšší světlé výšce, se do vozu velmi příjemně nastupuje. Tři samostatná sedadla ve druhé řadě, sklopná do podlahy, jsou velmi příjemná. Nabízejí vyhovující dlouhý sedák a příjemnou konzistenci materiálu. Bezpečnostní úchyty ISOFIX pro upevnění dětské sedačky na všech sedadlech ve druhé řadě je obrovskou výhodou oproti většině rodinných kombi. V kombinaci s dostatečným vstupním otvorem a vzdušným interiérem, je poutání dětí do autosedačky podstatně příjemnější záležitostí. Sedadla lze sklopit až téměř do roviny, převážení rozměrnějšího nákladu tak není problém. Z výbavy pro zadní cestující mohu zmínit USB port pro nabíjení, sklopné stolečky, elektricky ovládaná okna či stínící roletku. Přístup do třetí řady sedadel je trochu krkolomnější, nicméně výsledný pocit je velmi pozitivní. Před koleny mi zbylo cca 10 centimetrů volného místa, prostoru nad hlavou je ještě o poznání více. S klidem tak mohu prohlásit, že Rifter „LONG” dokáže komfortně převézt sedm dospělých pasažérů.

Zavazadelník: Kočárek, pračka, skříňka. Není problém.
Víko kufru nabízí praktickou vychytávku v podobě otevření pouze prosklené části. Tuto možnost uvítáte, především při parkování na přeplněných parkovištích. Páté dveře jsou totiž jednoduše obrovské a pokud parkujete na těsno, je problém rozměrné víko otevřít. V základním uspořádání, tedy za sedadly ve druhé řadě počítáno pod krytem zavazadlového prostoru, nabízí Rifter 850 litrů dle metody VDA. Pokud budeme počítat prostor až po strop, dostáváme se na hodnotu 1.538 litrů. V případě sklopení sedadel druhé řady, počítáno na maximální využití, se objem kufru vyšplhá až na konečných 4.000 litrů. Když se oprostíme od čísel, v praxi to znamená, že ať vedle Riftera položíte skříňku, nesložený kočárek, pračku či zavazadla na týdenní dovolenou, vždy se s přehledem nalodíte. Přístup je ukázkový, obrovský vstupní prostor umožňuje nakládku i zmíněného spotřebiče či vybavení dětského pokojíčku. Vhod přijde i nízká nakládací hrana a rovná ložná plocha. V případě obsazení paluby sedmi pasažéry se zavazadelník smrskne na 209-322 litrů. Několik tašek zde srovnáte, nicméně pokud potřebujete sedmimístný interiér, a k tomu ještě velký zavazadelník, přichází v úvahu větší model Traveller.

Jízda: nečekejte zázraky, potěší především automatická převodovka
Paleta pohonných jednotek se nikterak nemění od klasického Riftera. K dispozici je základní dvanáctistovka PureTech s výkonem 110 koňských sil a manuální šestirychlostní převodovkou. K dispozici je i silnější varianta s maximálním výkonem 130 koní, kterou můžete nakonfigurovat i s novým osmistupňovým automatem. To v případě základní jednotky nelze, stejná situace panuje i u vznětového agregátu 1,5 BlueHDi. Ten je nabízen v základu pouze s pětistupňovou manuální převodovkou a výkonem 100 koňských sil. Silnější variantu s výkonem 130 koní lze mít jak se šestistupňovým manuálem, tak i s automatickou převodovkou. Pod kapotou testovaného Riftera pracuje vznětová patnáctistovka ve vrcholném provedení, tedy s maximálním výkonem 130 koní. Výkon motoru je skrze osmistupňovou automatickou převodovku přenášen na kola pouze přední nápravy. Rifter nenabízí (bohužel ani za příplatek) možnost pohonu všech kol, jako je tomu u většího Travellera. Jelikož se nacházíme na úplném konci ceníku, není divu, že jízdní projev a celkový komfort je na dobré úrovni. Kdo hledá rodinný vůz a zároveň má náročnější podmínky směrem k výkonu motoru, převodovce a podvozku, určitě by měl mít na seznamu testovacích jízd právě Riftera GT v této specifikaci. Výkon motoru je naprosto dostačující, potěší jeho zátah již od minimálních otáček. Točivý moment dosahuje hodnoty 300 Nm při 1.750 otáčkách za minutu. Maximální rychlost se zastaví na hodnotě 184 kilometrů za hodinu a na stovku se z nuly dostane za 11,3 vteřiny. Provozní hmotnost prodlouženého Riftera se dostává na 1.707 kilogramů, hmotnost může být však vyšší, a to v závislosti na namontovaném doplňkovém vybavení. I tak není problém s Rifterem

jezdit svižným tempem. Nikterak vás však k tomu nevybízí, podvozek je totiž naladěn především na klidnější jízdu. V zatáčkách je chování vozu trochu nedotáčivé, měkčí podvozek a vyšší stavba karoserie pak stojí za mírnými náklony karoserie. Ve většině případech však podvozek pracuje ve prospěch komfortu cestujících. Pokud natrefíte na větší výmol, dostaví se do interiéru ohlušující doraz tlumičů. Škoda, v tomto směru bych ocenil větší poddajnost podvozku. Na druhou stranu, řízení již není tak gumové, ale stále mi zde chybí více preciznosti a přesnosti, jaké se dostává u konkurence z Německa. Rifter je tak na půli cesty, oprostil se od gumového řízení bez jakékoliv odezvy v řízení a od houpavého podvozku. Nicméně stále je prostor na vylepšení pocitu z řízení a schopnosti podvozku pracovat jak v oblasti komfortu, tak i ve smyslu jízdních vlastností. Velké pochvale se ode mě dostane nové osmistupňové převodovce, která v kombinaci s dieselovou jednotkou pracuje naprosto přesvědčivě. Velkou měrou se tak zasluhuje o pozdvižení komfortu při dlouhých cestách, ale i popojíždění v městském provozu. Chod převodovky je jemný a plynulý, zmatečně se chovala opravdu jen výjimečně. Výhodou je, že zde v Rifteru se převodovka nemusí vypořádávat s dynamičtějším jízdním stylem, jako například u modelu 308 či 508. Součinnost 130 koňských sil s automatickou převodovkou je naladěno na poklidnou jízdu i s cílem co nejnižší spotřeby. Během týdenního testovaní jsme se dostali na konečnou spotřebu do šesti litrů nafty. Na rodinný autobus celkem slušná hodnota.

Aktualizace: Rifter pro dobrodruhy Egoé Hussarde Quatro
Peugeot do novinářské flotily zařadil jeden velmi zajímavý kousek, který jsem rozhodně neváhal převzít k testu. Jedná se o model Rifter se střešním stanem od společnosti Egoé zabývající se různými typy přestaveb osobních vozů. Malá osobní dodávka od Peugeotu se rázem stává snem nejednoho dobrodruha, a to se v našem případě bavíme pouze o instalaci střešního stanu. Společnost Egoé dále nabízí dovybavení vozu kuchyňkou, řadou úložných prostor a vychytávek pro každodenní život v kempech a přírodě. Testovaný kousek toto nenabízí, přesto jsem jel na vlastní kůži okusit, jaké je to strávit noc na střeše auta. Výhodou, že vůz nedisponuje přestavbou interiéru, je fakt, že střešní stan po letní sezóně jednoduše sundáte a uložíte do garáže. Rifter je tak celoročně neskutečně praktickým MPV, v našem případě dokonce nabídl třetí řadu sedadel. Zpět ke střešnímu stanu, po absolvování velmi příjemné cesty do Jeseníků a podniknutí výletů v krásné přírodě jsme zakotvili v klasickém autokempu. Na první pohled by jste rozhodně netipovali, že v té podivné rakvi je stan. Zdání klame, po odjištění se během pár vteřin vyloupne na střeše opravdu prostorný stan. Stačí odjistit, zatlačit a vysunout žebřík, toť vše. Stan je ideální pro dvojici dospělých dobrodruhů. Ale umím si představit, že jedno dítě by si své komfortní místečko taktéž nalezlo. Ve stanu nechybí řada odkládacích prostor a alespoň základní matrace. Vše je v naprostém pořádku. Největší nevýhodou tak zůstává fakt, že nelze zafixovat podvozek vozu, tak aby se vůz nekolíbal při každém sebemenším pohybu. Jinak je totiž mé soužití s Rifterem a střešním stanem pozitivní. Každý víkend bych rozhodně nechtěl trávit na střeše, nicméně pokud máte přes den mraky zážitků, usnete raz dva. A kolik že vlastně stojí? Celkem 87.000 Kč, to není málo, ale pokud je tohle váš životní styl, rozhodně už budete vědět jak takového Riftera naplno využijete.

Verdikt: Verze LONG stojí za to!
Po zhlédnutí ceníku se v naší specifikaci řadíme na úplný vrchol. Tomu odpovídá i částka začínající na 618.000 Kč. Pokud tak přičteme některé prvky výbavy z příplatkových položek, rázem se ocitáme na 650.000 Kč. Vůz je to vlastně kompletně vybavený s úspornou naftovou jednotkou, skvělým automatem a prostorným interiérem. Krom maličkostí mě tak Rifter celý týden těšil svými schopnostmi. Částka přes 600.000 korun však trochu snižuje poměr cena/užitná hodnota. Pokud bychom se vešli do půl milionu, byl by Rifter ideálem pro většinu rodin. Takže, kalkulačky do ruky a jdeme najít verzi, která potěší i konečnou cenou. V úvahu berme silnější patnáctistovku, která bude obstojně pracovat i v případě zapojení vozíku s dřevem. Částku můžeme snížit především uskromněním se v případě výbavy a sejít o stupínek níže. Výbava ALLURE nabízí vše, co potřebujete, pokud budete chtít něco navíc, lze bez problému dovybavit. Takže zde máme Riftera 1,5 BlueHDi 130 ve výbavě ALLURE a teď zásadní odřeknutí automatické převodky. Její přítomnost mě potěšila, ale za úplnou nutnost ji v tomto voze nepovažuji. Pro ty, kteří jezdí hodně, je však pouze a jen bonusem. V hledání nejlepšího poměru cena/výkon však musíme hledat kompromisy, a tak se vítězem stává Rifter za konečných 515.000 Kč dle aktuálního ceníku. Pod hranici půl milionu bychom se dostali v případě klasické verze (480.000 Kč) ve stejné specifikaci. Příplatek 35.000 Kč je rozhodně obhajitelný a dodávající vozu obrovský kus praktičnosti, kterou v budoucnu nesporně oceníte.

Plusy: vyšší světlá výška vozu, prostorný a variabilní interiér, osmistupňová automatická převodovka
Minusy: titěrná loketní opěrka, vyšší cena v případě verze GT LINE, hlučné dovírání pátých dveří

Celkové hodnocení: 97 %
Průměrná spotřeba: 5,8 l/100 km
Cena testovaného vozu: od 618.000 Kč (1,5 BlueHDi 130, 8EAT, GT LINE)